fbpx
Close

MUDr. Ingrid Fonk

Střevní parazitóza v humánní medicíně

Moje kniha „Střevní parazitóza – centrální porucha imunity – zapomenutý obraz nemoci“ je již tři roky rozebrána.
Tato kniha vydaná v roce 1992 v podstatě splnila svůj úkol tím, že upozornila na tématiku, která se v prošlých
desetiletích z obrazu světové humánní medicíny jaksi vytratila, či upadla v zapomnění. Tím se vlastně stala jakýmsi
průkopníkem.
Mezitím se téma střevní parazitóza dostává stále více na světlo a to nejen v odborných časopisech, ale i v
ostatních médiích. Lékařská praxe, která by měla na tyto podněty reagovat, zůstává však i nadále beze
změny přesto, že se zvětšující se globalizací se rozšiřuje i působnost parazitů. Jsou to nejen osudy pacientů,
kterých stále přibývá, ale i zvyšující se zájem lékařů a terapeutů o tuto tématiku, která mne podnítila napsat
novou dvousvazkovou knihu o střevní parazitóze.
Problém se nijak nezměnil a tak i nadále zůstávají střevní parazité pro laboratoře NEZJISTITELNOU VELIČINOU.
Proti virům a bakteriím si organizmus zpravidla dokáže vytvořit imunologickou ochranu, proti střevním
parazitům NIKOLI. Tento imunologický obranný mechanizmus nebyl, s výhodou pro další existenci parazitů a
bohužel pro utrpení postižených pacientů a zvířat, od přírody jaksi plánován. Bez spolehlivé laboratorní diagnózy
však, podle moderních kriterií, není možné naordinovat žádnou terapii. Se zřetelem na střevní parazitózu je proto
absolutně nezbytné se od těchto kriterií oprostit – přinejmenším do té doby, než bude k dispozici spolehlivá
diagnostická metoda pro jejich zjišťování. Je tudíž úkolem této knihy upozornit lékařskou veřejnost na střevní
parazitózu jako na komplex nemocí.
Od počátku věků používají střevní parazité vlastní strategii pro přežití až s oportunistickou přizpůsobivostí nejen
ve zvířecím, ale i v lidském organismu. Jejich parazitizmus in vivo (v organizmu) je sice nezměněn, ale jen málo
rozšifrován (či rozpoznán). Existují parazité, kteří se rozmnožují výhradně v lidském organismu a jejichž existence
je mimo člověka jako hostitele nemožná. K těm patří např. Askaridy (škrkavky), měchovci, tasemnice, filarie a
původci bilharziozy a malárie. Díky jejich rafinované strategii pro přežití a přizpůsobivosti na prostředí a
organizmus hostitele jsou i dnes sotva porazitelní.
Práce na co možná nejširší vysvětlovací bázi je zde proto nezbytná. Mým cílem proto je zpracovat přehledně
množství dat tak, aby je bylo možno použít v praxi. – Pro koho?
· Pro čtenáře, který má zájem získat rychlé a věcné informace o mnohostranném obrazu nemocí
zvaných „střevní parazitozy“ a jejich terapeutických možnostech bez nutnosti časově náročného
studia.
· Pro moderního „Homo sapiens“, který je dnes více, než kdykoli předtím vystaven nebezpečí
rozmanitých druhům nákazy, aniž by o tom cokoli věděl či tušil.
· Pro podporu terapeutů, kteří se již mohou spolehnout na svůj klinický pohled a zkušenost a jednat i v
případě, že je laboratorní vyšetření bez nálezu.
· Pro studenty medicíny na jejich cestě za hledáním spojitostí mezi teorií a praxí
· Pro lékaře, v jejichž repertoáru se střevní parazitóza zpravidla neobjevuje, pro moderní, hygienou
posedlou, hightech a pharma-orientovanou generaci, pro kterou je střevní parazitóza nesmyslem a
tudíž žádné téma k diskuzi.
Toto pojetí by mělo zcela pragmaticky přispět i k nápravě a zlepšení našich moderních sanitárních zařízení,
které by mělo umožňovat kontrolu stolice pacientem, což bývalo dříve zcela běžné.(míněn tvar klozetových mís
atd.) Pro vývoj zlepšených, více vypovídajících, ale především financovatelných průkazních metod pro rutinní
laboratoře.
MUDr. Ingrid Fonk
Tutzing, srpen 2002