fbpx
Close

Svalovci – rakovina

TAJNÝ AGENT RAKOVINY – SVALOVEC

Případ z klinické praxe:
Časný telefonát z Petrohradu. Ţena, 36 let, matka dvou malých dětí, smířená s osudem, prosí o konzultaci. Drţí v rukou doporučení na operaci – odnětí obou prsou, s diagnózou rakovina. Z anamnézy této ženy se dozvídám, ţe před rokem si objevila tužší místo v pravém prsu o rozměru 1,8 x 2 cm. Kdyţ byla provedena punkce tohoto útvaru, cytologie prokázala, ţe je vše v normě. Během tří měsícŧ od punkce se bulka zvětšila na rozměr 2 x 3,5 cm. Druhá punkce zhoubné buňky také neobjevila. Brzy po druhé punkci se bulka objevila i v levém
prsu.
Přesto jí byla navrhnuta operace – odnětí pravého prsu. Žena operaci odmítla a začala se samoléčbou. Léčila se jílem podle metody Kudrjaševové, prováděla očisty podle Semenové. Rúst bulek se zastavil, ale objevily se bolesti v pravém hrudníku. Za púl roku se obě bulky zase zvětšily a zanítily. Pacientka byla pochopitelně na rozpacích a obrátila se znovu na onkology. Následná punkce pravé hrudní ţlázy ukázala atypické buňky – rakovinu.
Byla navržena operace obou prsou. Tehdy pacientku osvítila intuice a ona se zeptala, proč nesledují i pohlavní orgány, vždyť je přece známa souvislost mezi prsními ţlázami a ženskými pohlavními orgány. Odpověď onkologú – co nejdříve na operaci. Pacientka si nechala udělat ultrazvuk ţenských orgánú, kde nebyla objevena žádná patologie. Strach před operací ji přivedl ke mně. Provedla jsem vyšetření VTR a objevila jsem – koho byste mysleli? Opouzdřené kolonie svalovcú. Ti potrápili pacientku a zmátli onkology.
V obou mléčných žlázách larvičky svalovcú vybudovaly pouzdra z vlastních tkání pacientky o rozměrech 0,2 – 0,6 mm. Obvykle v prŧběhu jednoho roku aţ dvou po nakaţení hlísty kapsulka tuhne a infiltruje se vápenatými solemi. Larvičky uvnitř těchto domečkú mohou žít a rozvíjet se třeba i 40-50 let. Tak proč se onemocnění zhoršilo po punkci? Tady jsou moţné varianty. První, do očí bijící: larvičky se dostaly ven z poškozeného obalu a zaplavily celou hruď. Druhá varianta předpokládá vzájemnou propojenost larviček a dospělcŧ svalovce v prsních žlázách s polozralými larvami svalovce ve střevě prostřednictvím chemicko – hormonálního signálu, stimulujícího plození dalších tisícú larev, které se opět rozesely po lymfatických cestách hrudi. I kdyţ přesný mechanizmus není znám, výsledek je zřejmý: takzvané „metastázy“. Organismus se múže bránit čas od času leukocytárním, eosinofilním útokem. Tehdy kolem pouzder vzniká granulomatózní tkáň, bolestivý nebo nebolestivý zánět.
„Nádor“ se zvětšuje v celém objemu. Závěr diagnózy VTR: Fibrózní mastopatie, benigní proces se známkami chronického i akutního zánětu, s přítomností larev trichinell a plísně Mucor mucedo. Pacientce doporučeno léčení, které bude podrobně popsáno v další knize.
Další případ z praxe – ještě jeden člověk zachráněný od operace, s diagnózou rakovina.
Muţ 35 let, přišel spolu se ženou, oba vyděšení. Žena se každou minutu znova ptala: „Ţe to není rakovina, ţe to není rakovina?“ Ještě nedávno se pacient cítil relativně zdravým člověkem. Před dvěma nedělemi si při pádu natloukl levou část hrudníku. Za dva týdny ucítil bolest na spodní části levé hrudi. Když se prohmatal, našel tam bolestivou hrudku velikosti 2 – 3 cm. Prosvítala namodralým odstínem přes kúži. Chirurg doporučil operovat s následným histologickým rozborem. Kdyţ jsem ho prohlédla, viděla jsem namodralou bulku, vystupující pod kúží, velikosti 2 – 3 cm, a o kousek výše další, asi dvoucentimetrovou hrudku, o něco méně bolestivou na omak. Metoda VTR ukázala, ţe v té oblasti se nacházejí larvy trichinell. Vytestovala jsem, ţe se nejedná o onkologické onemocnění. Nádorový proces byl benigní. Bylo provedeno biorezonanční léčení frekvencemi na larvy trichinell a byl podán homeopatický preparát arnika. Během dvou sezení odešla bolest v nádorku, během deseti sezení se nádor úplně rozpadl. Zdá se, ţe v dúsledku traumatu došlo k poškození a rozrušení obalú kolonií trichinell s následným toxickým zatíţením tkání. To vyvolalo obrannou reakci organismu, daleko větší, neţ by odpovídalo samotnému hematomu, který modře prosvítal pod kŧţí. Druhý, menší nádorek se stále zmenšoval, aţ se v prŧběhu měsíce ztratil docela.
Další případ z praxe:
Opět naléhavý telefonát. Ţeně, 57 let, doporučili odnětí levého prsu. Vyšlo najevo, ţe má bulku v mléčné ţláze velikosti 3 x 6 cm, bolestivou a tuhou. Výsledek biopsie – atypické buňky. A znovu strašná diagnóza – rakovina. Na VTR diagnostice bylo zjištěno, ţe je zvýšené napětí v imunitním a endokrinním systému, ne však sníţení jejich funkcí. V mléčných ţlázách byly nalezeny:
Trichinelly, Enterobius, Yersinia enterocolitica. Dále VTR prokázal fibroadenom levé hrudní žlázy s lokalizací larev trichinell, chronickou kolitidu, diverkulitidu, chronickou cholecystitidu, bakterie Ureaplazma a Chlamydie, cystu na vaječnících. Dále plísně: Cryptoccoccus neoformans, Mucor racemosus. Z virú hepatitida C, herpes simplex typ 1, adenoviry, prodělaná mononukleóza a žloutenka.
Závěr: nezhoubný nádor parazitární etiologie, cysta na vaječnících plísňové etiologie. Endokrinopatie. Bylo doporučeno komplexní léčení. Uţ za dva týdny se objevily výsledky: na polovinu se zmenšil nádorek v prsou a cysta na vaječnících. Levý prs už není bolestivý na pohmat. Ale to hlavní je v něčem jiném: s ženy jsme sňali strašný glejt: onkologický pacient.
Klinická praxe:
Nedávno si lékařka našeho Institutu všimla zajímavé věci: léčil se u ní pacient s mnoţstvím bulek o rozměrech 3 – 5 cm, které se nacházely podkožně po celém těle. Od chirurgú dostal diagnózu lipom. V našem Institutu jsme mu doporučili rezonanční léčbu podle Schumanna (profesor Schumann z Mnichova stanovil frekvence, které produkuje Země od svého povrchu aţ po spodní hranici ionosféry, takzvaný biologický normál – 7,8 Hz.)
Po několika sezeních se přiznal lékařce, že z něj začali vycházet hlísti. „Lipomy“ se zmenšovaly a larvy trichinell a dospělci putovali zpět touže cestou, kterou přišli: z podkožní a svalové tkáně do střevního traktu. Je to potvrzení mých výzkumŧ a stává se to často mnohým lékařŧm, kteří pracují v našem Institutu.
Za prvé: cysty a nádorky často obsahují hlísty.
Za druhé: kdyţ se hlístúm změní životní podmínky (hladovka, rezonanční léčba) – odcházejí opačnou cestou, neţ přišli.
Zvláště opatrní musíme být u varikózních rozšíření, vaskulitid, nádorkú v životně dúležitých orgánech: srdce, mozek, plíce, játra. Trichinelly se nedají určit běžnými laboratorními zpúsoby, protoţe jsou živorodé, a ve stolici se nenajdou žádná vajíčka. Doufám, ţe vědci povedou seriózní výzkum na toto téma.
Uvedu další případ z praxe:
Obrátila se na mne ţena, 62 let, se slovy: „Všechno mne bolí, už nemám sil, asi umírám!“
Její symptomy se podobaly akutní trichinellóze s napadením CNS. Měla bolesti hlavy a křeče, bolesti u srdce, bolesti v oblasti jater, bolesti v oblasti slinivky, glaukom a vyrážky.
Chirurgové jí už stihli vyoperovat žlučník a slepé střevo, a kvúli meningoencefalitidě brala trankvilizátory – uklidňující a otupující léky. Na poliklinice jí řekli, že je to klimakterický syndrom s mastopatií. Na ultrazvuku se objevily kalcifikáty v levé mléčné žláze a cysta na pravé ledvině. Chirurgové navrhují odstranění levého prsu s následnou histologií.
Diagnóza na VTR ukázala naprosté vyčerpání endokrinního systému třetího stupně. DNK neporušena, jen minimálně, psychická rozlada čtvrtého stupně. Nízký stupeň imunity, ne však úplné vyčerpání imunitního systému. Púvodci onemocnění: trichinelly, roupi, salmonelly a břišní paratyfus. Lokalizace trichinell: myokard, svaly očí, stěny dělohy, levá hrudní žláza. Tři druhy plísní: Candida albicans, Candida glabrata, Geotrichum candidum.
Plísně napadly oko, pravou ledvinu, levý vaječník, s tvorbou cyst a tuţších míst. V plicích měla Clamydii psittaci a toxoplasmózu. Ta byla také v CNS a v játrech. Hlava: akutní meningitida, chronická encefalitida. Chronická hepatitida, akutní pyelonefritida. Srdce – myokardionekróza-prodělala infarkt. Myom na děloze, cystická mastopatie, chlamydióza. Dvě cysty na pravé ledvině velikosti 8 a 10 mm, plísňového pŧvodu. Těţší katarakta plus glaukom plísňového pŧvodu. Nedostatek mikroelementŧ: síra, vizmut.
Závěr: akutní trichinellóza, kandidóza, chlamydióza a toxoplazmóza.
Bylo provedeno komplexní protiparazitární, protiplísňové a protichlamydiové léčení.
Komplex sestával z antihelmintik, homeopatie, biorezonanční terapie (zapper) a dalších procedur na očištění organismu. Během měsíce se stav pacientky znatelně zlepšil. Nestěţovala si už na nic. Rozpadla se jizva na srdci, zmizela tuţší místa v levé mléčné žláze, cysty v pravé ledvině se současně zmenšily na 5 a 3 mm. Zajímavé bylo zlepšení pocitú pacientky v oblasti srdce, které souviselo s odchodem trichinell ze srdečního svalu. Zmizely křeče a stahy srdečního svalu, palpitace, arytmie, pocity chvění a vnitřní vibrace spojené se stavy úzkosti a strachu ze smrti. Vitřní chvění s pocitem, že smrt je blízko, je typická arytmie spojená s přítomností parazita v srdci. Spolu se všemi těmito zlepšeními se lepšila i pacientčina psychika.
Zdálo by se, že taková řádka příměrú by mohla být únavná. Ale ilustrují dokonalou přizpúsobivost a „všeţravost“ hlístú. Není takové místo v organismu, které by nemohli osídlit, v závislosti na stupni odolnosti imunitního systému hostitele. Múže se nakonec ukázat, že jsou VINÍKY PRAKTICKY VŠECH DRUHU ONEMOCNĚNÍ! Samozřejmě ruku v ruce s bakteriemi, viry a plísněmi.
Klinická praxe:
Na příjem přišel pacient, prakticky obsypaný kulatými vřídky, velikosti od dětské kuličky po vlašský ořech. Lokalizovány na rukou, nohou, i trupu. V oblasti břicha byly zanícené a bolely. Na první pohled to byl vyčerpaný, unavený, zničený holohlavý muž kolem čtyřicítky.
Ukázalo se, že mu je teprve 31 let. Tady je jeho historie: Do 29 let to byl naprosto zdravý člověk. Jednou náhodou poškodil mateřské znaménko v oblasti klíční kosti. Zdesinfikoval místo jódem, ale znaménko čas od času krvácelo.Proto zašel na chirurgii. Ti znaménko vyřízli spolu s částí okolní tkáně a provedli histologii. Ta ukázala melanocyty a změněné buňky.
Byla vyřčena diagnóza – rakovina. Dostal drahý preparát INTRON-A, imunostimulátor,ve zbytečně velkém mnoţství. Díky tomuto preparátu se úplně rozsypal jeho imunitní systém a začaly se objevovat další a další infekce. Výsledky hormonální léčby na sebe nenechaly dlouho čekat. Asi za tři měsíce od operace se v místě púvodního znaménka objevil nádorek.
Coţ chirurgové předem očekávali. Vyjmuli ho. Jaké však bylo rozčarování – zhoubné buňky nebyly zjištěny. Ale zato potom, jaký to „úspěch“! Během měsíce, na rúzných místech těla, se objevilo 8 bulek. Vyřezali všech osm. A ve dvou se objevily změněné buňky. Pokračovalo se v injekcích INTRONU-A. U pacienta se objevily bolesti hlavy. Byl podroben ozařování, po kterém mu odešla část vlasú. Po ozařování byl v tak zuboženém stavu, že přežíval jen na kapačkách velmi silných antibiotik. Po kapačkách se trochu zlepšil: Zmizely otoky, povrchové záněty. Ale stále se na těle objevovaly nové a nové nádorky. Zničený mladík utekl od velkých onkologú a běţel k velkým léčitelúm. Ti ho „nadopovali“ energií a jemu se na čas ulevilo. Ale onkologové nespali a navrhovali pokračovat v boji interleukinem. Výsledkem bylo, že se objevil nádor na šíji. Nakonec došla řada i na chemoterapeuty. Byly provedeny dvě kúry chemoterapie. Otok na šíji splaskl, a spolu s ním odešly i poslední zbytky vlasú. Stav pacienta se prudce zhoršil, nastoupila trvalá slabost. Znovu se objevil nádorek pod klíční kostí, po pár dnech na břiše, na zádech, a pak uţ každý týden se objevovaly nové a nové nádorky. Zmučený mladík opět běžel k onkologúm, kteří stáli v pohotovosti se skalpely, chemoterapií a ozařováním. Mladík opět čerpal energii od léčitelŧ, ale uzlíky pod kúží se nepřestaly objevovat.
Drazí čtenáři – jsem si jista, že už jste stanovili tomuto ubohému mladíkovi diagnózu:
GENERALIZOVANÁ TRICHINELLÓZA. Když jsme se probírali anamnézou, vyšlo najevo, že když mu byly tři roky, vyřízli mu furunkl na šíji. Dá se předpokládat, že už tehdy poškodili chirurgové kapsuli trichinell, ale protoţe imunitní systém dítěte byl silný, zbytek larviček klidně spal a čekal na oslabení organismu. Za 26 let se dočkaly, a s nimi další mikroorganismy.
Výsledek diagnózy VTR: porušení chromozomú, radioaktivní zátěţ třetího stupně,drastické snížení činnosti imunitního systému, neobyčejně silné narušení endokrinního systému, nefritida, pyelonefritida, hepatitida, cirrhóza, myokardionekróza, jizva na srdci (prodělaný infarkt), z mikroorganismú: toxoplasmóza, ureaplazma, střevní lamblie, chlamydie.
Viry: adenovirus, virus asijské chřipky typu A, coxackie B4, CMV. 12 druhú plísní, z toho čtyři penicilínové. Hlísti: trichinelly.
Co se dále dělo s naším zničeným pacientem? Je na rozpacích, komu věřit. Poté, co byl vyšetřován těmi nejlepšími specialisty – onkology a chirurgy na našich nejvyhlášenějších klinikách a pracovali na něm naši nejlepší psychotronici, v obavě o svúj život si nedovede představit, že by věc byla tak prostá a stačilo by provést jen protiparazitární a protiplísňové léčení. Chirurgové už odmítají stále dokola řezat nádorky, které jsou po celém těle,a navrhují další chemoterapii a ozařování … .
To není jediný případ, který se stal poté, co bylo poškozeno mateřské znaménko.
Klinická praxe:
Obrátil se na mne pacient, 47 let. Jeho mateřské znaménko na šíji po opalování pod jiţním sluncem opuchlo a zvětšilo se. Další léto se uţ opaloval doma, a znaménko se opět zvětšilo a vystoupilo jakoby nad povrch kúže. Náhodně je poškodil a ono začalo krvácet. Pacient místo zajódoval, ale při oblékání o něj znovu zavadil a vyprovokoval nové krvácení. Zašel na chirurgii, kde mu znaménko vyřízli spolu se zdravou tkání. Závěr histologie zněl: melanom smíšeného púvodu. Za rok od operace se zvětšila lymfatická uzlina v pravém podpaždí. Onkologové vyňali zvětšenou lymfatickou ţlázu a následovala chemoterapie. Za 4 měsíce se zvětšily dvě lymfatické uzlinky v pravém podpaždí a objevily se další pod lopatkou a pod klíční kostí. Chirurgové vše vyřezali. Celkem odstranili 8 lymfatických uzlin. Jenom v jedné z osmi našli buňky s hnědým pigmentem v cytoplazmě. Diagnóza zněla: metastáze melanomu.
Provedli dvakrát ozařování a tři série chemoterapie. V následujícím období se u pacienta objevovaly další a další bulky velikosti vlašského ořechu v podpaždí, v mezižeberní oblasti, a na pažích.
Diagnóza VTR: radioaktivní zátěţ třetího stupně, silně oslaben imunitní systém, narušení DNK 1. stupně. Žádný onkologický proces. Našlo se 6 druhú plísní, především Aspergillus niger a Aspergillus fumigatus, jako dúsledek oslabení imunitního systému. Plísně napadly retikuloendoteliální systém, lymfatický systém a podkoží. Našlo se sedm druhŧ hlístú.
Pod pažemi, na pažích a v mezižeberní oblasti jsme lokalizovali larvy trichinell.
Pacient dostal celkovou terapii podle voroněžských léčitelú. O této metodě budu psát v další knize.
TAJEMSTVÍ MATEŘSKÝCH ZNAMÉNEK
Uvedené případy mne přivedly k nutnosti něco napsat o fyziologii mateřských znamének.
Mluvíme o větších mateřských znaménkách, často vystupujících nad povrch kúže.
Když jsem začala sledovat metodou VTR, co je obsahem mateřských znamének, zjistila jsem, že nejčastěji zde žijí larvy svalovcú a schistosom. Blíže k povrchu kúže pak žije plíseň, většinou aspergillus. A to vše je seshora přiklopeno víčkem z pigmentových buněk – melanocytú.
Závěr se nabízí sám. Během nitroděloţního vývoj placenta nemúže vždy dokonale ochránit plod.
Jednotlivých parazitú, které proniknou přes placentu, se snaží organismus zbavit tak, že je vyvede ven přes kúži, co nejdále od životně dúležitých orgánú. Totéž se děje s plísněmi.
Tak plísně a paraziti spolu dřímají, dokud nějaké trauma nerozbije jejich bydliště, nebo dokud snížení imunity hostitele neumožní jejich další vývoj. I sluneční záření múže vyvolat aktivaci a rozesev larviček, proto se organismus plodu postará o ochranu tak, že zavíčkuje cystičky parazitú odolnými pigmentovými buňkami. Pokud dostanou histologové do ruky řez cystou s parazity, plísněmi, to vše prostoupeno pigmentovými buňkami, obraz se jim musí zdát nejasný a nesrozumitelný. Pak je nasnadě diagnóza: rakovina kúže – melanom. Pokud se v takovém případě začne s chemoterapií, místo s protiparazitárním léčením, je to pomalá smrt.
Když je chemií imunitní systém zcela vyčerpán, dochází ke generalizované trichinellóze, popř. aspergillóze. Plísně a paraziti diseminují do celého organismu, včetně mozku, nastává takzvaná „msta faraónú“ a smrt. A tady se nabízí vysvětlení národního přísloví, ţe kdo má hodně mateřských znamének, je šťastný člověk. Je to dúkaz, že imunitní systém plodu byl během nitroděloţního života dostatečně silný, aby se parazitú zbavil. Děti, u kterých paraziti zústali v životně dúležitých orgánech, se rodí se závažnými a systémovými vadami.
V našem Institutu jsme schopni diagnostikovat obsah mateřských znamének a odstranit je šetrně, bez zničení okolních vlastních buněk. Jsme svědky toho, ţe ozařování vede ke generalizaci plísní.
Proto onkologové začali podávat jako podpúrnou terapii protiplísňový preparát DIFLUKAP.
KDO JSOU TO SVALOVCI
Svalovec je malý oblý červ, oboupohlavní, ţivorodý, rodí živé larvy. Samice je dlouhá kolem 4 mm, samec 1,6 mm. U člověka vyvolávají onemocnění – trichinellózu. Ještě v počátcích 19. století nacházeli vědci ve svalech mrtvých lidí zacystované útvary, a podle popisu to mohly být inkapsulované larvy svalovcú. Hlavní přenašeči jsou domácí i divoká zvířata. Člověk se nakazí, když pozře syrové nebo špatně tepelně upravené maso prasat, nebo jiných zvířat: jezevce, medvěda, tuleně, mrože a podobně. Rozšíření svalovce mezi lidskou populaci je zpúsobeno prodejem vepřového masa, které neprošlo veterinární kontrolou. Produkty, které jsou nejvíce v podezření, jsou špek, klobásy a šunka. Jednou jsem mluvila se soukromou prodavačkou masa. Ptala jsem se jí: „A jak provádíte kontrolu masa na hlísty?“ Odpověděla: „No-nijak. Co vidím vykrojím, co nevidím, prodám.“
Polozralé larvy svalovce ţijí v tenkém střevě 1,5 – 2 měsíce. Ve stádiu larev ţijí ve svalech nebo v lymfatických tkáních hostitele desítky let (!) – tedy i celý ţivot člověka. Do organismu se dostanou pouze ve stádiu larev. V poslední době roste významnou měrou procento pacientŧ nakažených trichinellou. Na VRT diagnostice to vidíme, dá se říci, u kaţdého, nebo každého druhého pacienta.
Mimoděk si člověk musí vzpomenout na proroka Mohameda a na jeho zákaz pojídat vepřové maso. Zřejmě šlo o profylaktické opatření, aby se zabránilo v šíření helmintóz v oblasti s horkým klimatem. V ovčím mase tasemnice ani svalovci nebývají, protože jsou to býloţravci.
Proto šašlik, který jsou muslimové zvyklí jíst polosyrový, se musí připravovat pouze ze skopového. Mimo to se maso na šašlik nakládá nejméně na 4 hodiny do citrónové šťávy. Kyselina citrónová rozpustí kapsule helmintú a ti se pak snáze zlikvidují při tepelné úpravě. Když se dostal tento recept do Ruska,nepoužívalo se na něj jen skopové, ale také vepřové maso, které je po pravdě řečeno chutnější. Navíc tu zavedli nakládání do kefíru, je to prý chutnější, ale ztratil se tak profylaktický efekt kyseliny citronové.
ŽIVOTNÍ CYKLUS SVALOVCŮ
Samice svalovce „vrhne“ do střeva dávku larviček. Ty pronikají do lymfatických uzlinek a do svalů, kde v prúběhu následujícího měsíce pomocí speciálních enzymů rozruší okolní tkáň a „donutí“ ji přeměnit se v pevné vazivové obaly jejich cysty. Na místě poškozených buněk organismus tvoří kalus, méně hodnotnou keloidní tkáň. Postupně se sem ukládají vápenaté soli.
V prúběhu dalších dvou let se kapsule zpevňuje. Tady si poklidně žijí, mají dost potravy a nikdo je nevyrušuje. Mohou ţít 40 let, i déle. Kdyţ se samice vrátí do střeva, za den, dva ji oplodní samci a ony rodí živé larvy, během 3 dnú až 1.500 larev. Toto je druhotná metastáze.
Larvičky napadají především lymfatický systém, kde tvoří cysty, ale nemusí v nich zústat celý život! Čas od času se přemísťují z jednoho místa organismu do druhého, kde za sebou zanechávají intoxikovanou tkáň, záněty a granulace. Klinické projevy nákazy svalovci jsou rozmanité v závislosti od orgánu, do kterého se dostanou. Nejsou vybíraví. Mohou žít ve svalovině srdce, v mozku, i v kosterních svalech. Dostanou-li se do plic, pacient je dušný a kašle.
Pokud je svalovec v zažívání, pacient má křeče, bolesti břicha, zácpy. Člověk chřadne, stárne, a neví proč. Je intoxikován jedy – metabolity parazitú. Laboratorní testy nemohou odhalit příčinu onemocnění, protoţe svalovci jsou živorodí. Pacient dostane do ruky jasnou analýzu stolice: paraziti nejsou! V podkoží tvoří cysty, které připomínají lipomy. Pokud pozřeme takovou cystu v mase, které není dostatečně tepelně upravené, žaludeční kyseliny nejsou dost silné, aby rozpustily pevné schránky svalovcú. Ti se pak dostanou snadno do střeva. Tady se larva sama aktivně dostane ven z obalú, pronikne do slizničních obalú střeva a tam během dvou dnú pohlavně dozrává. Poté se páří a v každé samici vyroste několik set larviček velikosti 0,01 mm. Samice se dostávají do lymfatických cest a uzlin, kde nakladou aţ 1.500 larviček během tří aţ čtyř dnú. Skupiny čerstvě narozených larev se dostávají dále krevním a lymfatických řečištěm do celého organismu, do svalú i do orgánú. Tady si vytvoří pouzdra.
Od momentu nákazy do rozvinutého onemocnění múže uběhnout 5 – 45 dní, při masivní invazi 1 aţ 4 dny. Co se děje dál? Učebnice mlčí, ale praxe ukazuje, že lidé velmi trpí, mají silné bolesti, bez stanovení jasné diagnózy. Symptomatické diagnózy: migrény, arytmie „lipomy“, cysty, ekzémy, rakovina, otoky.
S délkou onemocnění se jejich potíže zhoršují. Vypadá to, ţe se larvičkám podaří opět dostat se do střeva. Ale jak? Ať si vezmete jakoukoliv literaturu, kaţdá končí popisem jejich životního cyklu u larev. Jestli jsou tedy larvy „zakonzervované“ ve svých úkrytech, jak by se potom mohlo stát, ţe dojde k metastázám a vytvoření cyst s tvorbou „nádorú“, intoxikaci a případně smrti člověka? Případy masivního nakažení a rychlé smrti jsou v literatuře také popsány, ale jsou vzácné. Častější je pomalý a pozvolný proces alergizace, intoxikace, snížení imunitního systému, kdy se objevují nové a nové cysty. Musí existovat nějaký faktor, který narušuje stěny svalovcových pouzder. Ti se dostanou opět do střeva, znovu se páří a novou generaci larev múžeme považovat za autoinfekci.
CO PODPORUJE ROZMNOŽOVÁNÍ SVALOVCŮ?
TRAUMA – pády, úrazy, rány. Nám, lékařúm je známo, že trauma často spustí metastáze rakovin.
PUNKCE – histologie také múže poškodit obal cysty.
OPERACE – i sebelépe provedená znamená trauma, přechodné snížení imunity, a dává možnost larvičkám v dalších cystách dostat se ven, nebo se zaktivují dospělci ve střevě.
AKUPUNKTURA – opět instinktivně a ze zkušenosti se nedoporučuje onkologicky nemocným tato léčba.
Nezkušený akupunkturista by mohl nevědomky porušit nádor (cystu).
V Číně například nesmí akupunkturista vzít do ruky jehlu dříve než po dvouletém učení.
SAUNA, PÁRA – teplo rozšíří cévy. A při zánětu kolem pouzdra dojde k rozvolnění stěn cév a k mikrotrhlinám v cystách..
Americká výzkumnice Dr. H. R. Clarková objevila migrující formu svalovcú – Trichinella migrateus.
Larvičky buď putují po dalších orgánech náhodně, nebo se vracejí do střeva touže cestou, jakou z něj přišly.
HLAVNÍ SYMPTOMY TRICHIELLÓZY:
Při trichinellóze se setkáváme se čtyřmi hlavními symptomy, v rúzném stupni.
1. OTOK VÍČEK, někdy spolu s konjunktivitidou, jindy otok celé tváře. Někdy se otok šíří na končetiny, páteř, nebo jiné části těla. Otok se múže objevit neočekávaně a po přestěhování larviček jinam zase zmizet.
2. BOLESTI VE SVALECH a v podkoží. Svalovec múže napadnout jakékoliv svaly, ale nejčastěji se nachází v obličejových svalech kolem očí, ve žvýkacích svalech, šíjových, zádových, bederních a ve svalech končetin. V těţších případech dochází ke svalové slabosti a ostatní symptomy se rozvíjejí později.
3. ZVÝŠENÉ TEPLOTY od subfebrilie /37,1 stupňŧ Celsia/, do vysokých teplot (38-39 stupňú) Jindy se teplota zvyšuje jen večer, a to se múže táhnout léta.
4. HYPEREOZINOFILIE KRVE – je to imunitní odpověď organismu na invazi parazitú. Produkuje se při ní enormní množství eosinofilních leukocytú, které rozpouštějí bílkovinu, v daném případě obaly helmintú. Dříve se učilo, ţe hypereosinofilie krve je nejrannějším a nejjistějším symptomem trichinellózy. Nezřídka se hypereosinofilie zaměňuje za vysokou hladinu leukocytú.
Bohužel, v závislosti na stále se snižující imunitě lidstva, v závislosti na chemickém, radiačním a stresovém zatížení, s eosinofilií krve jako ukazatelem přítomnosti parazitú se SETKÁVÁME ZŘÍDKA. V roce 1985 se NAOPAK setkáváme se vznikem sekundárního imunodeficitu, se snížením hladiny T-lymfocytŧ a eosinofilú. Totéž uvádí T. K. Rajsoj při sledování svalovcové nákazy. Proto běţná diagnostika podle krevního obrazu NENÍ HODNOVĚRNÁ. HEPATITIDY
Napadení jater se najde prúměrně u 2/3 případŧ trichinellózy. Reaktivní změny v játrech se projevují zánětlivými reakcemi ve formě rozrústání granulomatózní tkáně s následnou nekrózou a zajizvením. Histologicky se objevuje difúzní dystrofie jater s leukocytárními zánětlivými infiltráty. Hepatocyty se účastní metabolických a detoxikačních procesú. Jsou–li játra napadena helminty, dochází nejen k metabolickýcm poruchám, ale i k intoxikaci celého organismu střevními jedy. To vede ke zničeni buněk, včetně buněk CNS, srdce … .
Při trichinellóze se mohou objevit i rúzné vyrážky typu rozeola, papula, makula a další, a také podkožní bulky, často rozměrem jako vlašský ořech i více, což jsou opouzdřené konglomeráty svalovcú pod kúží a v lymfatických uzlinách.
ONEMOCNĚNÍ SRDCE A CÉV
Napadení cév trichinellou se projevuje VASKULITIDAMI (zánětem stěn cév eosinofilními infiltráty), nekrózami cévní stěny a v některých případech i poškozením stěny cév.
Závažnost klinického obrazu závisí od intenzity napadení, od stupně invazivnosti larev a od reaktivnosti organismu. Mohou vzniknout meningoencefalitidy, infarkty, nefritidy, hepatitidy, pneumonie, bronchospazmy atd..
Z tohoto úhlu pohledu je zajímavá práce T. K. Raisova, která popisuje, že stavba srdeční tkáně má mnoho společného s kosterní muskulaturou. Autor odhalil, že už za pět dní po napadení srdečního svalu trichinellami je narušena výměna krve v kapilárách. Prúsvit kapilár byl rozšířen a vyplněn tužší „jakoby lupínkovitou“ směsí. Čtrnáctý den od nákazy se stále zhoršuje krevní oběh. Popsal, co viděl elektronovým mikroskopem. I když se dříve tvrdilo, že svalovci mohou žít jen v příčně pruhovaném svalstvu, tady je vidět, ţe mohou žít i v hladkém. Patologové nacházejí při pitvě larvy hlístú jak v srdci, tak v játrech, v děloze a v dalších orgánech.
Pokud se larvy trichinell usadí v mezižeberních nebo zádových svalech, ve svalech blízko páteře, dochází k blokádám svalú a následné nesymetrické konfiguraci páteře. Při dlouhodobém onemocnění to múže vést aţ ke skoliózám. Na stejném principu múže vzniknout šilhavost, když paraziti, a nejen svalovci, napadnou svaly kolem očí. Kdyţ jsem ještě pracovala na oční klinice, operovala jsem děti kvúli šilhavosti. Všimla jsem si, že u některých dětí byly svaly kolem očí tak rozvolněny a ztenčeny, jako by je někdo „snědl“, a nebylo je možné ani sešít. Proto jsme museli vzít na pomoc vzdálenější svaly kolem oka, abychom dosáhli jakés takés symetrie.
Chirurgové, kteří pracovali pouze na jednom oku, zřídka dosáhli stabilních výsledkú. Často se brzy po operaci objevila šilhavost na druhém oku. Tady by pomohlo léčení na našem přístroji, který ničí parazity přímo v jejich „bydlištích“, aniž by se zničila zdravá tkáň.
Pokud se k parazitŧm přidají ještě bakterie a plísně, nejčastěji chlamydie, rozvíjejí se artrózy a artritidy v kloubech a osteochondropatie v páteři, revmatismus.
/Citace z knihy Dr.CLARKOVÉ: Revoluce v léčení všech nemocí
BOLEST OČÍ:
Bolest očí je rovněž zpúsobena parazity. Oko je oblíbeným místem výskytu mnoha parazitú jako jsou GIARDIE, MĚŇAVKY, MĚCHOVCI, SCHISTOSOMA, TOXOPLASMA a mnohé další druhy. Oko obsahuje dvě velké dutiny, vyplněné tekutinami – komorovou vodou a sklivcem. Ty nepřicházejí do styku s krví, která by přinesla bílé krvinky. Oko má pouze některé ochranné mechanismy jako například slzy, ale někteří paraziti – například toxoplasma, překonají všechny překáţky a oko napadají. Toxoplasmou se múžeme nakazit od koček, neboť se infekční stádium nachází v jejich výkalech. Nákaza toxoplasmou múže být začátek očního onemocnění a únavy očí už v mladém věku. Toxoplasma rovněž napadá mozek, kde zpúsobuje tupou bolest. Dalším běžným parazitem je trichinella. Napadá oční svaly, které jsou potom ochablé a nedokážou srovnat oči do správné polohy. Jestliţe zničíte všechny parazity a
některé bakterie a viry (Chlamydia, Neisseria, Staphylococcus, Herpes), múžete se bolesti v oku zbavit během několika dní. Pokud se bolest vrátí, něco jste zanedbali, nebo jste se reinfikovali. Každý člen rodiny včetně domácích zvířat by měl být dokonale zbaven všech parazitú. Lidé s nižší imunitou by domácí zvířata neměli chovat vúbec. Každodenní nakažení a následné ničení parazitú není řešením. (Pozn. překlad.)
MASTOPATIE
Ještě se vrátím k mastopatii, je známa u rodiček po porodech. Ale s mastopatií se setkáváme i u dětí! Vzniká otázka: Proč svalovci tak milují prsní žlázy? Otvírám učebnici anatomie.
Čtu kapitolu „Mléčné ţlázy“. Je jim věnována jen púlstrana. Tedy jsou považovány za něco nedůležitého, co má význam jen při kojení. Pokud se žena rozhodne, že už další děti mít nebude, nebo je dokonce v přechodu, její podvědomí vysílá signál, ţe prsní žlázy jsou nejméně potřebný orgán v těle a organismus je začne používat jako skladiště patologických mikroorganismú: plísní, bakterií a parazitú. Mléčné žlázy vznikly z potních žláz. Jejich počet závisí na počtu porozených dětí. Kolem bradavky se nachází mnoho vláken hladké svaloviny, které jsou uloženy jednak cirkulárně, jednak paprskovitě kolem bradavky. A v těchto svalech žijí larvičky svalovcú. Projevují se jako hrbolky a nerovnosti v pigmentované zóně kolem bradavky.
Osídlení těchto nepatrných hrbolkú jednotlivými larvičkami trichinell se potvrzuje měřením na VTR. Učebnice anatomie píše, že nepravidelný povrch dvorce kolem bradavky je dán založenými vývody mléčných žláz. Proč tedy nemají všechny ženy stejnou strukturu dvorcú? A proč s větším mnoţstvím těchto hrbolkú nesouvisí přímo úměrně množství mléka?
A hlavně, když začínáme léčit mléčné ţlázy speciálním postupem, vycházejí z nich tuhé bílé kousky spolu s hnisem. Zajímavé bylo sledovat stžţnosti žen, které jsem léčila. Některé popisovaly, jako by cítily pohyb a bolest v prsou, jako by se jim tam někdo prohryzával a lezl buď směrem dovnitř, nebo směrem ven ke kúži.
Cituji dále z anatomie: „Lymfatické cesty mléčných ţláz jsou středem našeho zájmu kvúli častým onemocněním rakovinou. Přenos rakovinných buněk probíhá právě přes tyto lymfatické cesty.“ Mléčná žláza je protkána lymfokapilárami. Ty mají větší prúměr, než krevní kapiláry – do 0,2 mm. Lymfatické kapiláry, které jsou mezi sebou navzájem propojeny, představují uzavřenou síť. Samice svalovcŧ jsou schopny rodit larvy nejen v cévách, ale i v lymfatických cestách. Jsou schopny migrovat lymfatickými cestami do libovolného orgánu, i do prsní žlázy.
Protoţe larvičky svalovcŧ mají rozměr 0,04 – 0,06 mm, nečiní jim prúchod lymfatickými kapilárami potíže. Putují z tenkého střeva do prsních ţláz, podpaţních uzlin, mízních uzlin kolem šíje, klíční kosti a do podlopatkových lymfatickým ţláz. Larvičky tam vytvářejí tuţší konglomerát. Organismus se snaží jejich kolonie ohraničit fibrózní tkání, což se klinicky projeví jako fibroadenom mléčné žlázy. Když se larvičky dostanou do prsou krevní cestou, tvoří se cystická forma mastopatie. Když se sejdou oba typy, vznikne fibrózně-cystická mastopatie.
Je známá věc, že když se pacientky začnou léčit přírodními postupy nebo antihelmintiky, zvětší se jejich prsní bulky nebo nádorky v děloze. Pacientky se přitom necítí húře. Tento jev zústal nepochopen. Kdyţ jsem jej analyzovala, došla jsem k závěru, že při užívání silných antihelmintik a jiných protiparazitárních prostředkú dojde k zastavení migrace svalovcú z napadených míst. Některé parazity zlikvidujeme, jiní se snaží utéci do periferie. Organismus jim v tom pomáhá, snažíc se zachránit životně dúležité orgány. Vytěsňuje patogeny do „nepotřebných“ orgánú, jako jsou prsní ţlázy a děloha. Proto není třeba bát se takových přechodných zhoršení a metodicky pokračovat v léčení.
PÁTEŘ
Často nacházím u dětí se skoliózami, s vpadlým hrudníkem nebo naopak s kyfózami, bolestivými zádovými svaly, bolestmi kolem obratlŧ, citlivé palpitační fibrózní myogelózy.
I zde nacházím larvičky svalovcú. Bývají to ti svalovci, kteří prošli placentou, nebo se dostali do novorozence s mateřským mlékem. Oslabené svaly nedokáží udržet páteř ve vzpřímené poloze, proto vznikají rúzná pokřivení páteře a v budoucnu bolesti páteře. Jak jsem už psala, podle statistik je v Rusku napadeno svalovci 90 % (!) lidí. Nejčastějším místem napadení jsou mezilopatkové a zádové svaly. Svalovci se rozšiřují také se snižující se pohybovou aktivitou obyvatelstva. Zvláště jsou ohroženi ti lidé, kteří celý den sedí za počítačem. Svalovci dobře prospívají ve svalech, které jsou v klidu. Při pravidelném tělesném cvičení svaly vibrují, neshromažďuje se tu kyselina mléčná, nedochází k lymfostázi a zpomalenému toku krve.
V takovém svalu nebudou mít svalovci klidný život a odcházejí. Proto múţeme vysvětlit úspěch v léčení „onkologických“ nemocí japonského léčitele a vědce Niši a mnohých našich léčitelú. Hlavním komponentem léčby metodou Niši je cvičení „rybka“, při které se provádí 300 – 400 vibrujících pohybú svaly celého těla. Toto cvičení je nutné dělat dvakrát aţ třikrát za den. V dúsledku cvičení se rozpadají trichinellové útvary.
Vegetariánská dieta dovršuje úspěch – helminti nemají kompletní jídelníček. Spánek na tvrdší matraci a mírné podložení hlavy upravují a upevňují správné postavení páteře.
Kromě cvičení doporučuji i meditační a dechová cvičení, k vybudování zdravého metabolismu a zvýšení celkové imunity.