Orgánové hodiny

Jedním ze způsobů, jak čínská medicína popisuje průběh energie v závislosti na denním cyklu, jsou tzv. orgánové hodiny. Ty představují maxima a minima energie v průběhu 24 hodin.

Cyklus 24 hodin je nadále rozdělen po dvou hodinách na dvanáct částí. Čínská medicína rozlišuje šest párů orgánů, kdy vždy jeden je jinovým a další jangovým. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán. V průběhu denního cyklu má potom daný orgán nejvyšší aktivitu právě ve své hodině a o dvanáct hodin později má aktivitu nejnižší. Takovéto pravidlo má v čínské medicíně svoje speciální pojmenování a je to tzv. pravidlo poledne-půlnoc.

Chceme-li určitý orgán léčit, pak je zásadní zaměřit na něj pozornost právě v době jeho maxima. Orgánové hodiny jsou proto důležitým pomocníkem při efektivní léčbě.

Kolísání činnosti jednotlivých orgánů se projevuje v průběhu dne ve změnách tělesné teploty, v tepu, dechu, koncentraci hormonů, v tvorbě krvinek a samozřejmě i v kolísání fyzické výkonnosti a psychických schopností.

Ve starověku lidstvo mnohem více, než je tomu dnes, žilo v souladu se svými biorytmy, intuicí a cítěním. Žití v souladu s rytmem dne i těla bylo mnohem přirozenější a byla mu dávána větší přirozenost a důležitost, než je tomu běžně v současnosti.

Orgánové hodiny z pohledu čínské astrologie

Systém orgánových hodin v čínské medicíně vychází z čínské astrologie. Ta pracuje se dvanácti energiemi pozemskými – energie tepla, horka, větru, vlhka, sucha a chladu a deseti nebeskými – prvek dřeva, ohně, země, kovu a vody. Tyto jdou spolu vždy v párech a tvoří čtyři pilíře energií časů. Těmito pilíři jsou:

• pilíř roku
• pilíř měsíce
• pilíř dne
• pilíř dvouhodinových hlídek

Diagnostika nemocí podle orgánových hodin

Dojde-li k porušení orgánových hodin, např. snažíme-li se za pomoci různých stimulačních prostředků být vzhůru v době, kdy bychom správně měli spát apod., pak si takovýmto chováním můžeme zapříčinit zdravotní komplikace, nemoci a další obtíže.