Na lidské emoce mají vliv střevní bakterie

Nová studie odhalila souvislost mezi dvěma druhy střevní mikroflóry a to, jak ovlivňují emoční reakce. Vědci tvrdí, že je to první důkaz o rozdílném chování lidí podle toho, jaké je je mikrobiální složení jejich střeva.

Až dosud většina výzkumů, která zkoumala vliv střevních mikrorganismů na emoce, byla prováděna na zvířatech, přičemž vědci zjistili, že bakteriální složení střev hlodavců může mít vliv na chování zvířat. Nyní tým vedený gastroenterologistou Kirstenem Tillischem z UCLA dokázal, že totéž působí i na lidské emoční reakce.

 

Výzkumníci použili fekální vzorky od 40 zdravých žen ve věku od 18 do 55 let. Při jejich rozboru byly na základě mikrobiálního složení rozděleny do dvou skupin. Ta první vykazovala větší množství bakterií rodu Bacteroides, kdežto druhá skupina obsahovala více klastrů rodu Prevotella.

Následně tým skenoval mozky účastnic pomocí funkčního zobrazování magnetickou rezonancí, zatímco ženám ukazoval obrazy, které měly vyvolat pozitivní, negativní nebo neutrální emoční reakci.

Vědci zjistili, že skupina s větším počtem bakterií Bacteroides ve střevech má větší tloušťku šedé hmoty v oblasti čelní kůry a insuly – tedy v těch oblastech mozku, které zpracovávají složité informace – a také větší objem hipokampu, který souvisí s pamětí a schopností ukládat informace.
Naproti tomu ženy s vyššími hladinami Prevotelly disponovaly nižším objemem těchto částí mozku a prokázaly větší spojení mezi emocionálními, pozorovacími a smyslovými oblastmi mozku.

Když byly ženám s převahou Prevotelly zobrazeny negativní snímky, vykazovaly po jejich zhlédnutí nižší aktivitu v hipokampu a současně vyšší míru úzkosti, strachu a podrážděnosti.

Podle výzkumníků to může být proto, že hipokampus nám pomáhá regulovat naše emoce, takže je-li menšího objemu, což může souviset se stavem naší střevní mikroflóry, negativní snímky vyvolají mnohem větší nával emocí.

I když ženy zapojené do výzkumu byly zdravé, stav jejich střevní mikloflóry naznačuje jejich potenciální náchylnost k různým psychickým poruchám včetně deprese, posttraumatické stresové poruchy a hraniční poruchy osobnosti.
Vědci ale současně zdůrazňují, že zkoumaný vzorek byl velmi malý, takže bude zapotřebí dalšího výzkumu s větším počtem účastníků, než budeme schopni pochopit, oč zde jde. Je ale jasné, že se mezi organismy v našem střevě a myšlenkami a pocity, které zažíváme, něco děje, a čím dřív se tím bude věda zabývat, tím dřív pochopíme, jak moc je náš „druhý mozek” mocný ve sféře emocí.zdroj:http://extrastory.cz/na-lidske-emoce-maji-vliv-strevni-bakterie-zjistili-vedci.html