Infekční ložiska – přirovnání
Vzhledem k narůstajícím dotazům co se nám v organismu děje se s trochou humoru názorně pokusím přirovnat infekční ložiska k něčemu co všichni známe.Tím příkladem je obyčejný popelník.
Představte si jej jako kuličku, která není ze skla, ale je utvořena z hlenu jenž si vyrábíme v organizmu sami. Stres a konzumace pšenice, mléčných produktů, tuků, masa, antibiotik se nám zaručí, že budeme mít v organismu takovýchto “ popelníků “ ohromné množství.
Již tyto „popelníky “ jsou pro náš organismus nepříjemné. Jsou totiž z „materiálu“, který nedovedeme dost dobře vyloučit, proto nám otravují život. Ale to ještě není všechno. To hlavní teprve prijde.
V našem organizmu se pohybují různí nepěkní tvorové, kteří se snaží obsadit co největší území našeho těla. V tom jim však chce zcela logicky zabránit náš imunitní systém. To však tito “ darebáci “ nechtějí a snaží se někde před policií ( imunitou ) schovat .
K tomu jim velmi dobře poslouží námi vyrobené „popelníky “ a oni se tam pěkně schovají- tím vzniknou infekční ložiska. Policie ( imunita ) už o nich neví , a myslí si že je všechno v pořádku.
Do „popelníku “ se nemusí nastěhovat jen jeden „darebák“, ale hned několik – bakterie, viry, plísně, paraziti. Jak jsou tam schovaní a namačkaní, tak postupně začnou vylučovat toxiny. Musí také „chodit na záchod“. A tyto zplodiny se postupně přes obal dostávají do okolní tkáně, která je v okolí popelníku ( infekčního ložiska ). Tkáň je v okolí všech „popelníků“ v organizmu doslova otrávená. Orgány vlivem toxinů z ložisek nepracují správně. Je vám zle a nevíte proč.
Jdete k lékaři , který stejně jako váš imunitní systém (policie) je nemůže najít, protože na diagnostiku popelníků (infekčních ložisek) nemá přístroje ani techniku. Z rozboru krve , nebo moči se toho taky příliš nedoví. Předepíše vám nějaké utlumící léky, které vcelku nic neřeší. Rovnou, nebo později předepíše antibiotika.
A tím se celý proces s „popelníkem“ opakuje. Protože antibiotika vytvářejí další infekční ložiska a „darebáci “ – patogení mikroorganismy se opět do těchto ložisek schovávají. Vlivem toxinů nejen z ložisek, ale i z životního prostředí nakonec náš organizmus postupně slábne.
V detoxikaci se nejdříve musí obal “ popelníku „- infekčního ložiska rozbít . Darebáci ( obsah popelníku ) se musí doslova vysypat do organizmu. „Policie“ ( imunitní systém ) už na darebáky vidí. Byly odhaleny jejich pozice a už není problém si s nimi poradit. Tehdy vznikají tzv. detoxikační příznaky . Je nám často během detoxikace také nevysvětlitelně špatne. Ale to je již ku prospěchu věci .
Stačí už jen pomyslný vysavač .
Nepřipomíná to co se děje ve společnosti ?